Honzovo IRD

13. října 2008 v 9:56 | Lus a Honza |  DENÍK ZE ZÉLANDU
Na IRD - daňové číslo jsme všeobecně dost dlouho čekali. Max. 14 dnů čekačka nám všude říkali. Bez IRD nedostaneme výplatu. Já jsme dostala IRD tedy po 14 dnech, ale Honza měl problémy .


Volání ne bezplatnou linku IRD bylo vždy na dlouho. Čekání na lince třeba až 15-20 minut. Honzovi stále opakovali po zodpovězení mrtě otázek, že jeho IRD nemají, ať zavolaá za pár dní. Ale ono už to bylo měsíc od aplikace v Aucklandu.

Kde je chyba? IRD úřad Honzovu přihlašovací aplikaci, kterou jsme vyplňovali na poště vůbec nedostal. Moji bez problému a tu Honzovu zašantročili. Kupodivu Honza výplatu i tak dostal.

Musel kvůli IRD jet ale do Taurangy, což je město od Te Puke vzdálené cca 20 km.
Rozhodla jsem se, že po dvou týdnech dvanáctek se tam s ním vydám, abychom měli alespoň jeden den volna mezi týdny.

Ráno jsme nasedli na bus, který stál 4.50 NZD jednoho (54 Kč) - drahé jako blázen. Jeli jsme tam dlouho, bus to bral nějakou okružní jízdou přes nákupní centra. Ale dojeli jsme.

Našli jsme ulici IRD office a tam to šlo hladce. Honza řekl, co je za problém a musel podat novou žádost. Paní byla ale super. Honzu upřednosnila před celou frontou a dokonce byl Honza veledůležitý, když dostal na svou aplikaci červený papírek - VERY URGENT a vyřídili ho do 48 hodin :-) Číslo později za dva dny skutečně dostal. Sice mu měli zavolat oni sami to číslo, ale to už nevadí. Zavolal na IRD linku asi tak po stopádesátýšestý - tentokrát úspěšně :-)

V Tauranga jsme se podívali po městě a do informací, kde měli super NZ předměty. Od triček, skleněných podtácků, šál, čepic, pohledů, přívěsků, plyšáků… po mapy, turistické informace atd.

A protože jsme zjistili, že to na NZ bez auta opravdu nepůjde, tak jsme se zeptali na bazary. Paní nám v mapě zakreslila dva - názvy a adresy. S busem jsme se dostali přes vodu a pak že si to oběháme pěšky. No jo, jenže paní ta čísla popisná v mapě moc netrefila, takže ulice dlouhá x km se nám pěkně prošlapala. Courali jsme asi tak celkem 3 hodiny. Bohužel kolem hlavních tahů plných aut a betonu, takže bez vyhlídky na moře či přírody. Oba zakreslené bazary byly nakonec aukce. Aukce na jednom byla v neděli a v druhém ve středu a my tam byli zrovna v pondělí. Auta, která jsme viděli v okolních prodejnách byla dost drahá a my už byli smutní, kde ostatní tak levná a starší auta hledají. Kromě aucklandského bazaru každou neděli.

Přes nudnou průmyslovou zónu jsme došli až do Mt. Maunganui k infocentru, kde byla zastávka busu, protože takhle ušmajdaným se nám stopovat nechtělo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama