VODOPÁDY U TE PUKE

22. října 2008 v 2:58 | Lus / Honza
Neděle 21.9.2008

Jen krátce vám popíšu nepodařený sestup k vodopádům. Totiž to bylo tak...


Byla neděle a my jsme měli po oslavě mých narozenin trochu kocovinku, ale nechtěli jsme promarnit celé odpoledne jenom ležením v pelechu nebo děláním oběda do práce. Od rychlýho Josefa jsme slyšeli, že hned někde za Te Puke jsou krásné vodopády.

Zapátrali jsme v mapě a našli tam vodopády, jejichž jméno nemůžu zjistit :-)
Vydali jsme se hledat. První odbočka za městem u campu.. jo to bude ono, trochu jsme to přejeli a vyskytli se na nějaké polňačce, kde se nám ale rozprostřely ty krásný zelený zemědělský kopečky a ovce, pochopitelně

Pokochali jsme se tou zelenou nádherou a vrátili se hledat vodopády z druhé strany údolí. Projeli jsme pár zajímavých mostů, skoro jsem se bála, že to neunese chodce, natož auto.. ale budeme jim věřit - přežili jsme! :-)

Totiž my jsme projížděli zajímavé stezky, o kterých jsem záhy pochopila, že na Zélandě budou všude. Jsou to příkré kopce s extra úzkou prašnou cestu, někdy i bez krajnice, půl metru od vozovky je hned totální sráz do jakési džungle... wow, hustý!
Netušila jsem, že jsem tak podělaná z vejšek.

Za jedním mostem jsme jeli zpátky do kopce a tu, koukáme, na proti nám přímo jede auto. Co je špatně? První reakce z Čech, strhnout volant do prava, ale sakra, koukám, tam je propast.. huhuuuuu začíná to být hustý, auto se fakt blíží. Věděla jsem , kde je problém, ale jelikož jsem řidiče Honzu nechtěla vylekat, říkám téměř šeptem: "Do leva".. Nic Honza jede dál a neví, co je zle... Zvyšuju hlas: "Do leva".. "DO LEVA!!!.. DO LEVAAAAAA!!!!"
Hurááááá, jsme vlevo jojo, úzký most a ještě úzká polňačka mýho brouka zblbla a zapomněl, že vyjel na protisměr, tedy v pravo.
Protijedoucí auto nás úspěšně minulo, bylo vidět, že si ženská dost oddechla a já taky. Huhuuuuu, tak to bylo poprvé, co jsme jeli v protisměru, ale dopadlo to dobře :-)

Našli jsme vlez k vodopádům. Byla to jen rozšířená silnice v jedné zatáčce. To bylo jakože parkoviště. Tam jsme našli schovanou ceduli, že tady začíná track k vodopádům. Track trvá 30 minut jedna cesta a vyžaduje "FITNESS CONDITION". Tak chvílí přemejšlím, jestli v těch ryflích a mikině a s kocovinou mám fitness kondici. Určitě to nebude tak strašný, ne?
No, to je slabý slovo.

Už po pár metrech, kdy jsem zjistila, že nemůžu čekat nějaký chodníček ani úhlednou cestičku, se mě zmocnil divnej pocit. Ten se nečekaně extrémně umocnil, když jsme sešli ze stezky a zjisili, po jakém srázu se to do údolí vydáváme.

Přátelé, takhle nějak si představuju Grand Canyon. Uf. Našli jsme správně pokračování stezky, která se svým značením nelišila od orientačního běhu bez čehokoliv.

Jééé, cestička se úží a jako to dost. Nakonec z toho byla asi 80 cm cestička bez zpevněného kraje, šlápnout víc dostrany nebo upadnout, tak padám do srázu. Ne jako po prudkým kopci, ale rovnou dolu.
Bylo mi skutečně blbě. Nevěděla jsem, že mám strach z výšek, občas mi je blbě v hradu nebo když šplhám na rozhlednu, ale tady to bylo ještě horší. Nezpevněné stromy po pravé straně a rokle po levé. Fuj tajbl. Musela jsem si chvílema sednout, páč se mi motala škeble a klepala kolena. Vzhledem k tomu, že jsem se strachu chtěla postavit čelem, dostali jsme se do bodu, kdy špičky dost vysokých stromů z údolí od řeky byly současně s našema kotníkama. Dobrý, takže když sletím, tak už to nebude několik desítek metru, ale třeba už jen 15 metrů, co já vím, jak jsou ty stromy vysoký????

Jenže jsme se dostali do bodu, kde už jsem nemohla dál. Byla to rádoby zatáčka. no tam byl prostor jen na našlápnutí a chycení se jakýhosi kořene jakýhosi stromu, jakési liány z toho nezpevněného svahu. To na mě bylo moc. Hrcla jsem si na prdel a nemohla jsem dál, jinak bych fakt někde sebou švihla, jak se mi motala škeble. Honza byl samozřejmě v pohodě :-) taky jsem chtěla, ale už to nešloooo. Slyšela jsme hučet řeku i vodopády. Dokonce už jsme řeku zahlídli, když jsme se víc naklonili do údolí.
Tak strašně jsem tam chtěla, ale ne, kašlu na to. Navíc v tom bodě, za tou ironicky "pohodlnou" zatáčkou bylo místo, kde jste museli dost skočit, abyste pokračovali v cestě :-D

Vtipný, vtipný. Na to fakt kašlu. Posílala jsem Honzu dál s tím, že mi pak ukáže fotky. Ale Honza soudržel a vracel se se mnou. Jak já ten krpál rychle vyšplahala!!! to byste se divili. To jsme ještě potkali pár lidí se psy.
Já tam šplhám o sto šest jak magor, nahlas si říkám, nekoukej dolu, nekoukej dolu a vyřítí se proti mě taková doga tlustá, že mě málem smetla. Jsem zakřikla, páč jsem tam kromě goril fakt nic jinýho nečekala
Přilepila jsem se ke stěně a doufala, že ten pes má páníčka. Měl a dva. Ty si kolem prošli, museli jsme se téměř obejmout, aby prošli.. jako by se nechumelilo, chodili do řeky a k vodopádům venčit psy a já se na ně usmála, jako by to pro mě byla totální pohoda, take it easy!!! Houby s voctem, vydechla jsem a na parkoviště jsem dolezla po čtyřech.
Ne, tak tohle by nešlo. Byla jsem rozladěná ze svojí neschopnosti a strachu z rokle. Netuším, kde se to ve mně bere.

Honza jen prohlásil, že mě nebude moct vzít do Peru
To ne.
Vyklepaná jsem seděla nějakou dobu v autě na parkovišti, než jsem se uklidnila. Tak to si těch tracků moc neužiju v divočině, když budu takhle reagovat. To musím překonat, musím!! Postupně se budu cvičit a pak pojedeme do Peru! :-D

Takže z vodopádů nic nebylo, doufám, že se tam Honza ještě vydá, ať si track užije beze mne, určitě to bude príma :-)
Ještě musíme vymyslet, jak tyhle džungle fotit, fotky, co jsme zkoušeli, když jsem zrovna vydechovala na prdeli, vůbec nevystihují, jak ty rokliny vypadají.

Poučení: Jsem větší srab, než jsem si myslela.

Otázka: Jestli někdo víte, jak se tohohle zbavit, dejte mi vědět.
Na závěr: nepsala jsem na začátku: "..jen krátce.." ?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ravenhorn Ravenhorn | E-mail | Web | 23. října 2008 v 9:08 | Reagovat

To jste si teda zariskovali, škoda, že nemáte víc fotek, jak to tam vypadá a jak to vlastně ve skutečnosti bylo nebezpečné.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama