Kauri muzeum, cesta do Aucklandu

7. ledna 2009 v 9:11 | Lus |  DENÍK ZE ZÉLANDU
Pondělí 24.11.2008

Dneska se vydáváme na cestu do Aucklandu, tam dojedeme a uvidíme, co dál. Nemáme žádnej konkrétní plán.Buď pojedeme po západním pobřeží a stavíme se na Tongariru nebo pojedeme směr Rotorua a nabažíme se nadále maorskou kulturou a sjedeme si nějakej kopec na bobech nebo na něčem jiném :-) Ale jak říkám, necháme to na spontánním rozhodnutí v Aucklandu. Jsme trochu omezení penězy, už toho moc nenacestujem, takže budeme co nejdříve směřovat do Hastings, kde chceme na 3 měsíce zakotvit.

Nedaleko od Ruawai, v Matakohe je Kauri muzeum, pokračujeme za poznáním ohledně Kauri stromů, mohutných vládců severního ostrova a zastavujeme přímo u muzea. Je tu docela dost lidí, což značí, že to bude stát za to.


Za nějaký ten dolar jsme se ale skutečně ocitli v Kauri světě. Když jsme se dostatečně pokochali nábytkem z Kauri stromů, masívním úchvatným uměním truhlářů, šli jsme ještě více potrénovat oči, aby čím dál lépe mohly vstřebávat krásu Nového Zélandu. Konkrétně šlo o pryskyřici. Mají tam celou obrovskou místnost věnovanou pryskyřici, která byla v nejrůznějším stáří vypracovaná do nejrůznějších tvarů a vystavená na dřevěných panelech byla opět doplněná umem řezbářů. V některých kusech jsme objevili nejrůznější exempláře zvířat, která v pryskyřici uvízla. Nenašli jsme sice mamuta, ale různé brouky a tak :-)
V muzeu jsme viděli nejrůznější propracované místnosti. V jedné byly všechny předměty skutečně z roku 1900, teda já tomu věřím. Další místnost byla věnovaná reálným scénám životů Kauri-"bušmenů" a sběračů pryskyřice a hlavně vybavení, které používali a způsob, jakým Kauri stromy těžili. Viděli jsme stroje a způsob obdělávání stromů.
V jedné části muzea dokonce měli průřezovou desku z 22,5 m dlouhého Kauri stromu. A to je oproti Tane Mahuta "drobek" :-)
To všecho provázely různé dobové fotografie a reálné ukázky. Úžasné, obdivuju, že někdo tohle všechno tak reálně vytvořil. Klobouk dolu. Vstupné za to opravdu stálo a vůbec se nedivím, že tam bylo tak plno :-)

Strávili jsme tam s Honzou docela dlouhou dobu, než jsme si všechno prohlídli a vyzkoumali.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 táta táta | E-mail | 8. ledna 2009 v 13:58 | Reagovat

Je to moc fajn a zkouším se s vámi spojit přes telefon.Nevím jestli to při mích technických znalostech vyjde.Ahoj

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama