Pobyt v írácké rodině

14. ledna 2009 v 8:16 | Luciáš |  DENÍK ZE ZÉLANDU
Na těch nadýchaných postelích a pod teplou peřinkou se nám spalo úplně úžasně.


Probudili jsme se až v půl desátý vyspalí do růžova :-) Jakmile jsme se vykopali z těch úžasných postelí a z koupelny, čekala na nás voňavá kávička, ještě úžasnější než den předtím, a snídaně. Ty brďo, tak tomu říkám komfort.
Paní si po jedné kávě pamatovala, jak chutná kafe mně a jak ho rád pije Honza. Když jsme po sobě chtěli uklidit nádobí, vyhnala nás, že ani náhodou. Paní byla usměvavá a veselá. Asi poznala, že nejsme žádná individua a že jsme normální (kolik lidí se při čtení této věty asi směje???) Posléze už jsme všichni spolu seděli u telky a paní sledovala nejrůznější írácké pořady a my se koukali s ní, páč jsme chtěli zůstat v její přítomnosti.
Zazvonil telefon a paní dost živě diskutovala. Usmívala jsem se, protože paní byla plná elánu a to se mi líbilo. Řekla jen "my daugther" - dcera. "Come" Aaaa dcera asi přijede na návštěvu. "Daughter speak english" Super, tak si s její dcerou pokecáme. "I speak irik, kurdysh, turkysh, but no english, sorry". :-) Ani nevím, jak se píše, že paní mluví svým rodným jazykem a také kurdsky a turecky :-)
Za půl hoďky jsme poznali tedy druhou dceru. Opět jsme řekli, odkud jsme, co se stalo, že nám David bude měnit motor a že jsme šťastní, že tu můžem zůstat a jestli paní něco nepotřebuje, že jí můžu pomoct s čímkoliv. "Ne ne, vy nic nedělejte, já tu poklidím a mamka má pro vás oběd". Wow, to jsou hotelové služby, pane :-)

Paní pro nás měla rýži s protlakem a kuřecím masem, k tomu zeleninový salát a limonádu. Ještě jsme ochutnali specialitku - mleté maso s rýží tajně ale výborně ochucené zabalené v listu vinné révy a uvařené. Chutnalo to luxusně, jako když holky z Koreje v Te Puke dělali suši s rýží a kouskem sýra zabalené a uvařené v řase. Obojí výborné.

Najedli jsme se jako blázni. Takhle najedení jsme nebyli za celou dobu cestování :-)) To se to máme ale špatně :-))

Po obídku zase výborná kávička a sušenky, ježkovy voči, my se máme fakt úžasně :-)

V domě visely různé fotky a portréty a přes jeden byla černá stuha. Došlo mi, že je to manžel paní. Paní chodila celá v černém, držela smutek. Vysvětlila, že její manžel umřel před rokem při autonehodě. Všimla jsem si sošek a obrázků Ježíše a zeptala jsem se, jestli je paní křesťanka. Řekla, že ano. Trochu udiveně jsem řekla, že je to nečekané, když je z Íráku. "No muslim, no" V očích měla odpor. Rukama nohama jsme se začali bavit o její rodné zemi. Paní už na Novém Zélandě žije asi tak 25 let. Musela emigrovat, protože je Írák pro křesťany nebezpečný. A že je to důvod, proč taký valná část rodiny utekla na Nový Zéland. Během dalších dnů nám řekla, že všichni nesnášeli Husajna a že na jeho popravu koukali v televizi. Po příchodu Američanů je to v Íráku prý ale ještě horší než za Sadáma. To je hustý. Jinak měla paní ke své zemi silný vztak. Prý je Írák krásný a hlavně levnější. U nich doma nemuseli platit elektřinu, telefony, televizi... Wow. Jenže jako křesťani museli utéct, protože muslimové už stihli zabít někoho v rodině a vyhrožovali i jim.

Stále zvonil telefon a paní stále živě diskutovala a když náhodou telefon nezvonil, tak paní někomu zavolala. Tak dvakrát denně jsme poznávali někoho nového. Paní měla asi tak celkem 6 dětí, ty mají už dávno své dospělé nebo nedospělé děti a všichni si tam tak rezidentsky žijou a mají se rádi a stále se navštěvují a diskutují.

Další dcera nás pozvala na večer k ní domů. Prý se každý večer někde scházejí, aby pokecali a dali si malou večeři a hlavně aby maminka po smrti manžela nebyla sama. Načež nám paní ukázala sbalené kufry a prozradila nám, že za dva týdny letí za synem do Austrálie, kde bude i přes vánoční svátky, že jí to doporučil doktor.

Pozvání jsme přijali a udělali jsme moc dobře. Na návštěvě jsme poznali dalších x nových lidí. Další dcery a sestry a manželky a bylo tam plno. Konkrétně se takhle scházejí jen baby, páč chlapi si chlastají spolu sami (ženský moc nepijou), anebo jsou ještě v Íráku a starají se o majetky, nebo čekají na víza. To samé další zbytek rodiny, další ženy a muži. Na té první návštěvě bylo ve finiši 12 bab a Honza jako jediný chlap :-) Všechny ženský mají havraní vlasy a černé pronikavé oči a diskutují a jsou to prdelatý ženský od rány. Když ve svém jazyce diskutovali, připadala jsem si jak v cikánské rodině - to nemyslím nic ve zlém. Ale prostě živá diskuze a hafo rodina. Íráčanky se malují jako ježibaby, rudá rtěnka do toho. Ale prostě mi to k nim už přišlo běžné :-)

Když jsme poznali jednu 15 holčinu, řekla, že je tu teprve 2 roky. Ptala jsem se, jestli před tím uměla anglicky. Ne, já doma nechodila ani do školy. Cože? Zase jsme se dostali do diskuze, proč emigrovali. Jakožto křesťanům jim v Íráku hrozilo vyvraždění. Děti nemohly chodit do školy a muslimové jim vraždili křesťanské přátele a rodinu. Ou. Je to těžké téma. Tohle slyšet ve 21. století. To je mazec, to já si neumím ani představit. Naštěstí našli na Zélandu azyl. Dostali od vlády jako komunita baráky. Když srovnám cenu jen tak pro rozhled: my platili za děravý karavan 200 týdně. Oni platí za velký dům o 4 ložnicích a velikánským obývákem 100 dolarů. Jenže jim to naštěstí nezávidíme, strašně si to po tom, co zažili, zaslouží. Wow, je to fakt mazec.

Dny v írácké rodině plynuly rychle. Prohlídla jsem si s paní rodinné album, slyšeli jsme spoustu různých historek a poznali jsme další večery i chlapskou část rodin. Chlapi totiž narozdíl od bab přes den makali :-) Valná část z nich byli automechanici, takže věděli, o čem mluvíme, když jsme mluvili o autě a o tom, co je potřeba. Až nás v rámci jedné takové diskuze pěkně nahlodali. Říkali nám, že 1200 dolarů za nový motor je mrtě peněz a že Adnan není dobrej chlap (použili tedy o dost horší slovo) a že oni by nám to udělai za půlku a nečekali bychom několik dní, ale den. To nás dost nahlodalo a byli jsme z toho přepadlí. Ale proč by nás David tahal do rodiny, když by věděl, že nás chce Adnan odřít? Adnan do rodiny nepatřil, jen do stejné komunity. Jenže Adnan si to taky nebastlí v garáži, ale má firmu a musí platit prostory a zaměstnance a odvádí z výdělku daně a dá nám na to razítko... No uvidíme.

Každopádně nám paní vyvářela dál. Třeba takový kebab byl úplně nejvíc nejluxusnější. Když jsme se mohli uslintat, tak se paní přiznala, že 25 let vařila v Íráku na letišti. No jo, proto bylo všechno tak strašně fantastické!!! :-)
Já jsem jí přišla v pohodě, úplně, ale Honza podle ní MÁLO jedl, NECHTĚL kávu a tak... Paní se bála, aby se Honza neupejpal a taky NESMĚL mejt nádobí a to já zas mohla, když jsem chtěla :-D Smála jsem se, bylo vidět, že paní se Honza líbí a že je zvyklá chlapa prostě obskakovat a dělat mu dobrý jídlo. Paní nás měla ráda čím dál tím víc a byla strašně šťastná, když jsme jí jídlo chválili a vůbec když jsme si přidali. No ještě aby ne, takový dobroty.
Měli jsme i skvělý chvíle díky jazykové bariéře. Těch bylo fakt hodně, ale vtipnejch :-) Třeba jsem šla paní ukázat, kam si můžu pověsit svůj mokrý ručník, aby ho neměla pohozený v pokoji. Když paní uviděla můj ročník, tak se s tím nesrala a prostě ho mrskla hned do špinavýho prádla, že ho vypere :-) No jo, já jinej ručník nemám. Takže jsem kajícně strašně děkovala a tlemila se jako kůň posléze v pokoji, když jsem to vyprávěla Honzovi. Když přišla na jednu z návštěv dcera, sestřenka nebo já už nevím, kdo to byl, tak jsem story převyprávěla a zeptala se, jestli si teda můžu půjčit čistý ručník :-) Dostala jsem čistý ručník a paní už se smála se mnou.

To další den jsme už paní nechtěli otravovat s jídlem a chtěla jsem jí vysvětlit, že máme svůj chleba a že tvrdne a že ho teda spotřebujeme k večeři nebo ke snídani alespoň. Paní nechápala, hned mi řekla, že mi dá najíst. Tak jsem řekla: "I´ll show you, what I´m meaning" (... ukážu Vám, co tím myslím). Paní ale zaslechla slovo show... což jí asociovalo nebo spíš připomnělo shower a nacpala mě do sprchy a ukázala, kde je mýdlo a šampón a že se mám umejt a zavřela za mnou dveře :-))

Paní mi pak odtajnila, jaktože sleduje telku až z domoviny. Na zahradě měla megaidní talíř a podle velikosti jsem přesvědčena, že chytala i UFO :-)

Tak takhle úžasný to tam bylo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama