PRACOVNÍ (a nejen pracovní) POSTŘEHY

22. března 2009 v 10:06 | Lus |  DENÍK ZE ZÉLANDU
Pracovali jsme hlavně na poli a v packhousu - mrkvička. Na poli jsme dřeli těla u cibule, mrkvičky, brambor.. Občas jsme i balili mrkev a vždycky jsme si něco vzali domů.

Dřina to teda byla, ale bohužel jsme pracovali čím dál tím méně hodin. Takže jsme se po nějaké době ozvali ntraktorovi, že bychom brali nějakou změnu s vícero hodin. Pavel a Evka se rozhodli bydlet sami, jim nastala rodiná idylka a my si našli príma bydlení u jedné novozélandské učitelky Amandy. Pěknej zařízenej baráček s kočkou jménem Scoobie :-) Pozitivní bylo, že to nové bydlení bylo jen 3 minutky autem od Páji a Evky, takže super, návštěvy, kávičky :-) .. Evčino luxusní tyramisu.. Mňááááám! Spolu s Amandou bydlíme ještě s dalšíma dvěma Malajsicema - neustále vaří. Ale JAK MOC to vždycky voní!!!! hmmm..

Pole jsme vystřídali za dýně. Zrádci jsme,to jo, ale konečně jsme začali šetřit nějaký šušně. DÝNĚ. Tohle slovo dokonce budeme spojovat s popisem "svině zelený" :-) Dýně se tu opravdu hodně prodávají a dýňových receptů je fakt mrtě. Jako je to dobrý, ale nemusela bych to mít furt :-) U dýní se nadřou hlavně holky. Chlapy dýňový mágové považují jako nepříliš zodpovědné tvory, takže třídění dýní zůstalo na holky. Je to tvrdá práce na záda a ruce. Nasypou se dýně do myčky, proválej se, vysypou se na pás a pak už je hurá zvážit a protřídit. Po jedno kilo vyhodit, nad 2,5 kg vyhodit. Plesnivý, od sluníčka spálený, nedozrálý, prasklý a patvarový vyhodit!! Dýně se válely po rolu a já vyhazovala s ostatníma holkama jako magor. Každičký den to samé. Dýně jsou potvory pěkně těžký. X tisíc dýní za den vzít do ruky, každá má většinou mezi 1-3 kg.. Taky že mám pěkný bicáky teďka!! :-) Chlapi šmikali šťopky hydraulickýma nůžkama a balili do beden. Z těch nůžek měla většina chlapů pěkný bolesti v palcích. Ono furt mačkat jedno tlačítko každou sekundu je hnus. Baliči byli chlapi z Tonga, občas spustili černošské zpěvy - víte, co tím myslím, to hromadné békání hlubokých hlasů, až mi běhal mráz po zádech, jak ty "spirutuály" (jestli to tak můžu nazvat) byly nádherné. Ti dělají na kontrakt - placení za bin - taková megaidní bedna... A všichni jsme měli mokrý břicha a supervisoři buzerovali ty nejtvrději pracující a ty líní se měli dobře. Nikdo tam nic nechtěl říct nahlas a tak to byl takovej kocourkov. Ale ten kocourkov nás živil a jsme za to rádi, hlavně když venku pršelo a my byly v mega altánu. A jezdili jsme do práce ještě s dvěma Češkama, střídali jsme auto, takže jsme aspoň trochu ušetřili finance na benzín. Jezdili jsme každý den půl hodiny stovečkou tam a to samé zpět. Bylo to dost daleko. Ale celou cestu jsme většinou prokecali s holkama a bylo to príma živější.

Holky jsme poznali, když jsme si hledali to nové bydlení. V tom baráku sice nebydlíme, ale našli jsme tam docela dobrou českou komunitu. Samý báječný lidičky - Léňu, Lucku, Aničku, Janu a Luďka.. posléze Tomáše, Mirku a Davida a Petra.. vlastně jak jsme je tam viděli, tak už se nás nezbavili :-))

V práci jsme se sťukli s Brazilcema, hned nás měli rádi, když jsme jim portugalsky řekli "do prdele" :-) S holkama jsme tam u nich byla na mejdanu, Léňa hrála na kytárku a zpívala, vínko se pěkně popíjelo.. Po druhý zas byl Honza s holkama pařit v přístavní diskotéce v Napieru. Po třetí jsme byli navštívit další Čechy - rybáře - doteď ty pstruhy vychvaluju. A tak vůbec ty mejdany s čechama byly super. S Evkou jsme měli občas hudební večery - Evka totiž dostala mandolínu a trénovala se mnou akordy. Já hrála na kytaru.

A propós to mi připomíná... - JÁ JSEM SI KOUPILA KYTARU!!! :-)) Ano, tohle přání mám přibližně od svých 15 let, páč kytara je přece jen přenosnější než klavír :-)

První dny jsem hrála pořád, když jsem měla čas, ale únava z dýní rostla a hraní není tak časté, ale hraju jak se dá a Honza mě s tím ještě nevyhodil, tak to není až tak strašný asi :-)) nebo mě fakt miluje! :-))

Glosa: Zhulený supervisor dal na dýních do zaměstnancovi kapsy výplatní pásku i s trávou :-)) Nejspíš pro lepší pracovní pohodu
:-))
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 TomOzzy TomOzzy | 22. března 2009 v 12:55 | Reagovat

"Glosa: Zhulený supervisor dal na dýních do zaměstnancovi kapsy výplatní pásku i s trávou :-)) Nejspíš pro lepší pracovní pohodu

:-))"  

- Tohle se stát mě, tak v práci sedím s otevřenou hubou ještě doteď!

2 Doležalová Doležalová | 22. března 2009 v 18:51 | Reagovat

Takže tam byl Lůďa a co Dušan a Mivek.

3 máma máma | 23. března 2009 v 20:01 | Reagovat

Jsem ráda, že opět pokračujete v psaní článků. Díky za fotky, alespoň vidím, kde jste pracovali a s jakými lidmi. Jsou to zajímavé fotky. Ta práce zas tak zajímavá asi nebyla. Ale to neva.Teď se uč na kytaru. A Honza bude zpívat??? Budete duo???

4 Doležalová Doležalová | 25. března 2009 v 7:35 | Reagovat

Honza bude tancovat.

5 Ravenhorn Ravenhorn | E-mail | Web | 25. března 2009 v 19:42 | Reagovat

A nebo oboje. :-)

6 Honza a Lucka Honza a Lucka | 29. března 2009 v 5:39 | Reagovat

Vy jste teda vtipálci!! :-D

A propós, proč to paní Doležalová píše: protože ví, že Honza dostal pozvánku na konkurz do Drákuly :-) Nekecám.. :-))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama