MT. COOK

15. června 2009 v 13:09 | Luciáš a Honzin |  DENÍK ZE ZÉLANDU
30. březen 2009

Mt. COOK v celé své kráse! Tomu říkám probuzení. Ale co je to za randál? Kolem auta se nám vyrojilo asi padesát turistů s foťákama a nevím, z čeho měli větší zážitek, jestli z výhledu na Mt. Cook nebo z nás spících v osobním autě.


Přivítal nás opět jasný den, spali jsme hned u umývárek, paní uklizečka nám popřála dobré ráno, hned jak ta grupa odjela, dali jsme si ranní kávu a zamířili směr největší hora NZ.

Den byl jasný, i když hlásili už špatné počasí, tak rychle spěcháme, ať to nepromarníme. Jak se blížíme k horám, těšíme se, že protáhnem tělo.
Mt. Cook se čím dál tím víc zvětšuje, až jsme přijeli do stejnojmenné obce a kdesi u hotelu jsme nechali auto. V informačním středisku jsme si našli výlet na celé odpoledne a vyrazili jsme.
Stále jsme měli výhled na Mt. Cook, kterému Maoři dali jméno Aorangi, což prý v překladu znamená: Hora, co proráží mraky. Je vysokýá 3754 m. Nad nejvyšším vrcholkem se objevil závoj, tvar mraku, který mě něčím uchvátil.
Procházka k ledovci byla krásná. Všechny ledovce, co jsme měli vidět ale táli, byli šedivé.. žádná modrá jezera, takový šedivý tekuty bahno - ale i to mělo své kouzlo možná právě tím, že to nebylo dokonalé ale jiné... :-)
Přemýšlím, jestli jsme tam měli nějaký spešl zážitek než "jen" to, že to bylo opět tak krásné... :-)) Cestou zpět jsme pomohli holce s vyvrtnutým kotníkem. Zjistili jsme, že se nám do Daewoodoo vejde po reorganizaci ještě jedna osoba :-))

Dál jsme v infocentru pod Cookem potkali známé z pumpking packhousu, které to zabalily asi tak o dva tři týdny dřív než my, to bylo milý setkání :-)

A pak to přišlo - sprcha. Že jsme byli spocený a už to chtělo prostě čistší pocit, našli jsme "veřejnou sprchu DOC" a že za 1 dolar běží sprcha asi 3 minuty. Tak já šla dychtivě první vyzkoušet ten vynález, protože jsem hlavně toužila si umýt vlasy. Jak zalezlo slunko, byla pořádná kosa takhle v horách (nečekaně nebo co). Tak se svlíknu na tý betonový ledový dlažbě v tom ledovým malým prostoru, hodím dolar do mašinky, pusím vodu a ta teda teče ale jak studená, to neumím ani popsat. Tak jak kráva čekám zrmzlá od betonový špeluňky. Čekám, stále čekám. Obětovala jsem další dolar, myslím, že třeba uběhly ty tři minuty a voda se nestačila ohřát. Taky prd. Tak jsem si tou ledárnou umyla vlasy, protože už jsem prostě musela. Myslela jsem, že mi zmrznul mozek v tu chvíli. S pootevřenou pusou v křeči jsem se snažila dejchat a umýt si nejpotřebnější části těla. Podezírala jsem DOC, že sem navedli vodu přímo z ledovců. Brrrrr. Když jsem se při odchodu praštila do dveří do prstu, otočila jsem se, jestli neupad, páč jsem fakt než zmrzlost nic jinýho necítila. Když mě Honza uviděl, pochopil, že to asi nefunguje a dobrovolně mrznout nešel. Upozornila jsem tak ještě pár lidí, co se tam chtěli vykoupat, všichni mě s úsměvem politovali a Honzim mi uvařil nudlovku a horký kafe. Díky tomu jsem zase roztála, do tváří se mi nahrnulo horko a chtělo se mi moc spát. Ještě jsme se rychle jeli podívat na jakýs ledovec, než zapadne slunce. Ledovec roztátý šedivý, ale dobrý :-))
Dojeli jsme zase na parkoviště, kde jsme měli výhled na Mt. Cook večer před tím, předpověď už "přísahala" déšť, takže jsme u Mountu nezůstali do dalšího dne. Což bylo dobře, páč fakt lilo a další den Mt. Cook nebyl ani vidět.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Misak Misak | 16. června 2009 v 15:04 | Reagovat

Fakt nádhera !!!! :-)

2 Martin Martin | 27. června 2009 v 7:54 | Reagovat

Ahoj Lucko, tak ja jako Krkonosak musim uznat, ze tyhle panoramata opravdu nemaji chybu. :o) Mej se fajn...

3 Lus Lus | 28. června 2009 v 7:28 | Reagovat

Já jako podkrkonošačka jsem byla taky nadšená :-)) děkuju za pochvalu, mám radost :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama