Takovej nabitej den na krásu :-)

7. července 2009 v 4:42 | Luciáš a Honzin |  DENÍK ZE ZÉLANDU
Rozhodli jsme se vydat po Southern Scenic Route - není to bůhvíjaká supr cesta, tlumiče (jeslti je vůbec máme) dostanou zabrat, cesta je úzká, asfalt není pravidlem...

Už ale jen název (a průvodce) slibuje krásnou podívanou... (rozhodně lepší než jet po dálnici).
Takže to bereme na jih podél pobřeží.


Navštívili jsme různá místa jako Nugget Point, Cannibal Bay, Golden Bay.. milióny let starý zkamenělý les.. Viděli jsme spoustu tuleňů, lvounů a tučňáků...
Byl to skutečně úžasný den nabitý nádhernou podívanou ať už co se týče zvířat nebo přírody...

Když jsme chodili po pláži kolem lvounů nebo tučňáků, měla jsem docela strach.. člověk se údajně nesmí dostat mezi tato zvířata a vodu, jinak dostanou strach a můžou zaútočit.. Díky jedné skupince na hodně šoroké pláži jsem pochopila, že ale 20 m je dostatečná vzdálenost... Bližší se ani nedoporučuje, ta masa se dokáže hejbat sakra rychle! :-))

Dobrá byla cedule o tom, že lvouni jsou vlastně strašně hraví, že pokud se budem koupat v moři a nějakej k nám připlave, že se jim nemáme dívat do oči a v klidu se otočit a pomalu odplavat. Ty vado už vidím, jak se na něj pousměju a vklidu si to odprsím na břeh.. bych vedle takovýho řvoucího kolosa ve vodě dostala infarkt! :-) prý ale na lidi útočej málo, jsou přece přátelští! :-))

Tučňáci mě úplně dostali.. jsou strašně neupravení :-) rozcuchaní, chundelatí.. chuděry vystrašený.. zavětří dost rychle.. z leknutí z lidí ale utrpí šok a ztratí tělesnou hmotnost a v zimě v ledové vodě můžou kvůli tomu umřít... Takže mezi tučňáky a vodu fakt nechoďte. Já se tak dostala nedopatřením :-( Když jsme se byli při západu slunce podívat na miliony let zkamenělý les (prostě rozpadlý šutry :-D ) šla jsem původně zkoumat, jestli někde uvidím různé vryté otisky listů v kamenech, trilobitů a různý jiný antropologický blbosti .. v tu chvíli mě ale vyrušil děsnej řev z křoví.. sem si říkala kurnik tož co to je, páč to řvalo až mi to uši trhalo a po třech minutách řvaní na mě skočil tučňák.. teda oni si v těch křovinách schovávají mláďátka, což jsem zjistila bohužel až později. Vyskočil ke mně a já byla u něj strašně blízko. V tu chvíli jsem byla úplně šťastná, že je mi hned u nohou, ale hned záhy mi došlo, že může kvůli mě umřít :-( Neměl ke mně skákat, blbec.. já z toho dostala trauma, že bych mu takhle nechtě ublížila, tak jsem se pomalinku začala od něj odbližovat a nečučela jsem na něj.. Myslíte, že pochopil, že mu nechci ublížit? chjo... no v tom zkamenělým lese bylo hafo turistů, v kempu hned vedle totiž lvou nebo tuleni jsou jako doma a bylo to takový zvířoplný místo.. tuleni lvouni tučňáci byli ve zkamenělým lese jako doma :-) Tak se ty fotografové blížili k tomu chuděrovi, od kterého já se odplzovala a měla jsem chuť jim jednu vrazit, ať ho nechaj na pokoji, byl tak vystrašenej :-(

Atmosféra tam byla ale úplně neuvěřitelně tajuplná.. všichni věděli, že tam mají bejt zticha.. sledovali zvířata, otisky v kamenech a dramatický nádech přicházející noci...

Mrkněte na náš den :-)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Celboška Celboška | 7. července 2009 v 7:27 | Reagovat

jéééééééééééééj :O)

2 TomOzzy TomOzzy | 8. července 2009 v 21:55 | Reagovat

A já taky : "JŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮ"  !!!

3 veverka veverka | 17. července 2009 v 10:08 | Reagovat

To je kkkkkrrrrrááááásssssaaaa!!!!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama